|
|
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
"Jsem tak, jak jsem." Životní příběh Pavla Z.
Verhaege, Hana ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Když někde zazní jméno "Pavel Z.", mnohým se vybaví umělec, konkrétně pak básník, člen hudební formace DG 307, výtvarník, herec, ale i jedna z nejvýznamnějších postav československého undergroundu, politický vězeň, signatář Charty 77, emigrant, reemigrant. Jak nahlíží tento muž na prožité události? Co ho formovalo? Jak jej vidí jeho blízcí? Kým je "básník ticha"? O Pavlu Z. lze nalézt značné množství informací, které však nejsou ucelené, jeho biografické údaje jsou uváděny pouze vágně, obvykle v podobě krátkých medailonů. Většinou je o Pavlovi Z. psáno zejména v souvislosti s tzv. procesem s "Plastic People" či v souvislosti s jeho uměleckou tvorbou. Zmapování života Pavla Z., mimo jiné prostřednictvím jeho slov a výpovědí jeho blízkých, představuje sondu do historie výrazné osobnosti, perzekvované v době tzv. normalizačního režimu v Československu a působící v zahraničí, ale je i ohlédnutím se zpět ke kořenům. V neposlední řadě také představuje ukázku specifického lidského myšlení, a proto je i zrcadlem vsazeným do současné společnosti.
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
Mýtus o Orfeovi ve francouzské poezii 19. a 20. století
Jupová, Andrea ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Mýtus o Orfeovi ve francouzské poezii 19. a 20. století se věnuje mytickým odkazům zanechaným antickými autory v dílech význačných autorů moderní francouzské poezie. V první části práce je připomenut mýtus o Orfeovi v antickém období, jeho předliterární i literární verze se zaměřením na klíčová díla Ovidia a Vergilia. V jejich dílech je pak analyzován mýtus o Orfeovi. V dalších kapitolách druhé části jsou dílčí motivy antického mýtu hledány v básnických dílech vybraných autorů od dob romantismu až po 40. léta 20. století ve spojitosti s příslušným literárním kontextem. U těchto autorů je sledováno specifické užití mýtu a proměny jeho pojetí. Ve třetí části je provedeno srovnání pojetí všech zkoumaných autorů a poukázání na význam antické mytologie v moderní literatuře.
|
|
| |
|
|
František Kaván (1866 - 1941) v dopisech manželce a přátelům
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato rigorózní práce představuje edičně zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána (1866-1941), žáka Mařákovy školy, s jeho druhou manželkou Pavlou Kavánovou-Šírovou, nakladatelem a galeristou Františkem Topičem, malířem Oldřichem Blažíčkem a knihovníkem a bibliografem Ladislavem Janem Živným. Edice vychází ze souborů dopisů uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a Archivu Národní galerie v Praze. Korespondence přináší informace k životu malíře v letech 1894 až 1941. V práci jsou zhodnoceny použité prameny a literatura, následuje ediční poznámka s popsanými postupy badatelské práce a edičního zpracování, doplněná o charakteristiku editora Svatopluka Klíra. Následují samostatné kapitoly edice, věnované jednotlivým adresátům, sestavené na základě tematicky řazených výňatků z celkového počtu 259 dokumentů opatřených poznámkovým aparátem. Plnotextové edice zmíněných dokumentů jsou součástí mé bakalářské a diplomové práce, z kterých předkládaný text vychází. Práce je doplněna rejstříky, seznamem pramenů a literatury. Edičně zpracované dopisy Kavána od konce 19. do druhé poloviny 20. století přinášejí nový pohled na život a práci významného českého krajináře, jeho třech přátel, kteří vynikali ve svých oborech a vliv, který na umělce a jeho tvorbu měla jeho...
|
|
|
František Kaván v pramenech Památníku národního písemnictví a Archivu Národní galerie
Charvátová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Zachař, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem František Kaván v pramenech Památníku národního písemnictví a Archivu Národní galerie předkládá zpracovaný soubor korespondence malíře Františka Kavána s jeho druhou ženou Pavlou Kavánovou-Šírovou formou edice. V první kapitole jsou zhodnoceny a rozebrány použité prameny a literatura. Edice vychází ze souboru dopisů uložených v LA PNP ve fondu František Kaván. Dopisy přibližují život malíře v období 1928−1941. Druhá kapitola představuje malířův životopis doplněný o poznatky, které vyplynuly ze studované korespondence. Třetí kapitola, ediční poznámka, seznamuje s postupy badatelské práce a metodami edičního zpřístupnění. Čtvrtou kapitolu tvoří samotná edice korespondence 155 dopisů Kavána Pavle. Předkládaný soubor je sondou do manželského života českého malíře dvacátých až čtyřicátých let minulého století. Cílem této práce je přiblížit poslední roky jeho života, kdy za pomoci své manželky znovu obnovil pravidelnou výstavní činnost a stal se vyhledávaným krajinářem své doby.
|
|
|
Karel Maria Drahotín Villani. Šlechtic - vlastenec.
SPOUSTOVÁ, Petra
Ačkoli je dnes Karel Maria Drahotín baron Villani téměř zapomenut, v 19. století se řadil k nejznámějším a nejoblíbenějším osobnostem veřejného života. Především byl populární jako liberální politik, jenž zastával názory Františka Palackého. Villani byl znám též jako básník, přestože jeho poezie nedosahovala příliš vysokých uměleckých kvalit. Jako jeden z prvních ocenil Máchův Máj. Tato práce nepojednává pouze o Villaniho politických názorech a literární tvorbě, ale věnuje se též jeho veřejné činnosti, salonu rodiny Villani a Villaniho odkazu rozvíjenému po jeho smrti.
|
|
|
"Lopota k životu posmrtnému" William Blake prorokem v moderním světě?
KOPEČNÁ, Zuzana
Práce se zabývá životem a především tvorbou William Blakea, jednoho z nejvýraznějších představitelů anglické poezie a výtvarného umění, jehož dílo vyrůstalo z nespokojenosti a odporu vůči církevním i světským doktrínám. Je označován za originálního básníka, rytce a malíře, grafika a ilustrátora, mystika a vizionáře. Uprostřed zrodu moderního světa, v období Války za nezávislost, Francouzské revoluce a průmyslové revoluce, pochopil své nadání a dispozice po vzoru starozákonních proroků jako přímou inspiraci a prorocké poslání. Ztotožnil se se všemi typy útlaku a zotročení lidstva a snažil se je svými díly pranýřovat. Útočil především na potlačovanou sexualitu, která podle něj vede k válkám, industrialismu a zvrácené vědě. Se zmíněným charakterem doby, v níž žil a tvořil, úzce souvisí apokalyptický charakter mnoha jeho děl, především tzv. prorockých knih, které i sám vytiskl, a v nichž uplatnil syntézu uměleckých prostředků. Většinu života prožil v chudobě a osamění, nepochopen a opovrhován, což jej utvrzovalo v pravosti jeho prorockého údělu. Ačkoli se jeho tvorba stala inspirací pro další generace umělců, teprve 20. století Blakea naplno objevilo a pochopilo význam jeho prorockých vizí. William Blake vidí ve skutečném umění spásnou sílu, která lidem pomáhá očišťovat svůj vnitřní zrak a dává jim tak možnost osvobodit se od zotročujících vlivů.
|
host ::
RSS.